Hlavní nabídka:
Nesobecká láska Mistra Otakara Solnaře
Ti z našich čtenářů, kteří navštěvují přednášky a semináře PhDr. Marty Foučkové, se často ptají na Mistra Solnaře, jak říká svému duchovnímu učiteli, na nějž často vzpomíná. Dnes nám o něm prozradí více.
VYBÍRAL SI ŽÁKY PODLE HOROSKOPU
všudypřítomnou autoritativní mocí státu, omezující jejich myšlení, přání a nezávislou volbu životní cesty. Podobnou početnou skupinou byli i lidé, navštěvující Otíčka – jak jsme mu všichni, kdo jej znali, říkali. Ing. Otakar Solnař pracoval na vodních dílech v celé tehdejší Československé republice. V životě zakusil mnoho příkoří a utrpení, když hájil proti zvůli přisluhovačů tehdejšího systému a jeho mocipánů čistotu a přirozený tok našich, tehdy ještě krásných řek. Největší práci ale vykonal v oblasti probouzení duchovního života u nás. Jeho přínos je nesmírně cenný. Čím více lidí pozná spirituální ozvěnu své cesty a svým postojem pomáhá k uskutečnění vědomého dobra, tím lépe pro každý národ, a potažmo i celé lidstvo. Ten, kdo zná zákony vesmíru, snaží se uskutečňovat jen dobro; pro druhé i pro sebe.
Protože působil v době rozsáhlé »dohlížecí mašinérie«, přednášel v bytě, kam jsme za ním docházeli. Někdy se nás sešlo i více, a potom jsme se tísnili v malém prostoru. V té době musela být jeho práce i osobnost utajena. On by samozřejmě nikomu neublížil, ale lidská nevědomost tehdy vládla ještě silněji než dnes. Omezení lidé se bezmezně bojí všeho nového. Avšak jeho ochrana byla dokonalejší než statisícová armáda. U každého nově příchozího si nejprve vypočítal jeho horoskop, a tak okamžitě poznal, kdo jej přichází navštívit. Někdy se stalo, že člověka stručně odmítl, s poukazem na nepatřičné konstelace planet. „Kdo rozumí horoskopům, najde všechno, protože všichni jsme součástí vesmírného celku. Vypovídá o nás spolehlivě záznam naší životní cesty,“ říkával. Jednou jsem k němu chtěla přivést paní, která si získala mou přízeň, a usilovně jsem se za ni přimlouvala. Seděl tehdy nad jejím výpočtem, pokyvoval hlavou, a přestože mi nerad působil zklamání, ukázal na indicie svědčící o tom, že je spolupracovnicí Státní bezpečnosti. Odmítl ji přijmout. Měla jsem se o tom přesvědčit hned druhý den, kdy jsem si s kamarádem domluvila schůzku, že navštívíme našeho známého léčitele. Nejen u ní, ale i u dalších vždy neomylně poznal, kdo přicházel z vlastního zájmu a kdo měl jen za úkol prověřit jeho práci.
DÍLNA LIDSKOSTI A DUCHA
Ing. Solnař byl ztělesněnou láskou a nesobeckou pomocí druhým. Vedle svých rodičů jsem nepoznala láskyplnějšího člověka. Bez ohledu na věk oslovoval ženy „děvenko“ a muže „bratře“. Byly to nezapomenutelné filozofické, duchovní i intelektuální diskuse. Vždy jsem měla pocit, že je otevřen každému, a to i na jeho individuální úrovni. Jeho napojení na kosmické informační pole, Boha, bylo tak dokonalé, že si každý odnášel přesně to, co potřeboval pro další vývoj vědět. Vedle geniálně zvládnuté astrologie byl i jasnozřivý. Není zde bohužel dosti místa, abych mohla vyprávět, jaké neuvěřitelné zkušenosti jsem někdy zažívala. Studovat u něj bylo pro mne víc než další vysoká škola. Seznamovali jsme se nejen s astrologií, astronomií, filozofií, ale i s matematikou, fyzikou a hlavně s tím, jak máme jednat a myslet.
„Duchovní cesta se musí žít,“ říkával. „Doma, v tramvaji, obchodě, mezi lidmi i v soukromí. Musíte zářit. Jednejte tak, abyste činili druhým radost a nepůsobili bolest. I když se musíte bránit, buďte laskaví. Nic není náhoda, všechno vám přichází a zase odchází, vy tím jen procházíte. Buďte pozorní ve vztazích mezi lidmi. Musíte stále dávat pozor na cestu, jíž se ubíráte – na každý krok, který děláte. Našlapujte něžně, a ne jako slon v porcelánu, ať nezpůsobíte škody sobě ani druhým. Všechno je živé a odnáší si náš otisk. Nezapomeňte, že karma jako zákon odplaty dobra i zla je zde stále, ať si to připouštíte nebo ne.“ Jeho osobnost byla dílnou lidskosti a ducha. „Neodnášej si zlost za západ slunce; jen rozhodnutí, jak příčinu vyřešit,“ radil. „Není-li problém řešitelný, v myšlenkách jej opusť. A odpusť.“ Jako každý jiný člověk, také on měl nepřátele. Mají je všichni lidé, kteří chtějí druhým co nejvíce prospět a otevřít jim jak oči, tak srdce. „Nesmíme zapomínat, že jsme stále nedokonalí a nevědomí,“ omlouval třeba svou žákyni, která ho napadla z naprostého nepochopení. Jen pokýval svou šedou hlavou, politoval ji a odpustil. Často nás seznamoval s úkoly přicházejícího a neomylně se hlásícího nového věku Vodnáře. Své žáky připravoval na příchod nové doby. „Zpočátku nebuďte netrpěliví. Každý, kterého osloví duchovní tematika, bude mít touhu přidat se a spojit s tímto proudem, nebo ho dokonce propagovat a prosazovat. Mnozí ale nebudou mít v této době potřebné schopnosti. V některých případech se objeví i jiné motivy, ale to už tak na začátku každého nového věku bývá. Setkáte se také s neduchovním světem, který bude hájit hranice hmoty, ale nedejte se mýlit. Nesmí vás také odradit útoky od nevědomých a v oblasti ducha nevzdělaných lidí.“
Ještě dnes se mi doslovně vybavují jeho ponaučení: „Miluj všechny lidi, miluj zvířata, celou přírodu, miluj Zemi a všechno, co ve Vesmíru je. Nikdo nemusí vědět, že miluješ, nikomu to neříkej; měj to jen v srdci. To je pravá nesobecká láska, která je a dává druhým.“
Jeden žák se kdysi zeptal, zda může milovat i vraha. Otíček se zamyslel a pronesl nezapomenutelný výrok: „Milovat můžeš i Sovětský svaz.“ Tím bylo vše jasné.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE PRACOVAT NA SOBĚ
„Duch je věčný, nekonečný, neohraničený, a právě tak může být dokonalá i duše, spojí-li se s duchovní podstatou,“ říkal mi, když jsme hovořili o mé práci – hlubinné terapii. A dodával: „To se snadno řekne, ale především je třeba konat. Musíme vědět, že jsme nejen součástí planetární soustavy, ale celého vesmíru. Podle horoskopu můžeme poznat, na jaké úrovni se ve svém vývoji právě nacházíme. Je dobré podívat se na svoji cestu a úkoly, co jsme již ušli a jakou práci máme před sebou. Vidíš, právě astrologie je výborným prostředkem. Musíš mít ale stále na zřeteli, že tato metoda, jako třeba i tvá terapie, kterou lidem pomáháš otevírat oči a srdce, stejně jako i další duchovní disciplíny, jsou jen ukazateli duchovní cesty k poznávání Boha.“ Jako nejdůležitější viděl práci na sobě. Učil nás, že na prvním místě je nutné vědět, ne jen slepě věřit. Lidem pomáhal nejen tím, že je duchovně vedl, ale pomáhal a poradil v těžkých životních situacích. Mnohé varoval před nebezpečím; mnoha pacientům vypočítával, kdy mají nastoupit operaci, či kdy je pro ně naopak doba kritická. Často zdůrazňoval, jak by bylo dobré, kdyby astrologii znali lékaři, aby věděli, kdy nesmí operovat kvůli hrozícímu nebezpečí či komplikacím. Nezapomenu, jak ve výpočtu jednoho chlapce objevil, že má jen jednu ledvinu. Po lékařské prohlídce byl jeho úsudek potvrzen.
Otíček nás i léčil – láskou, láskyplným přístupem a hlavně tím, že jsme pod jeho vedením byli sami schopni chápat své životní křižovatky a události, řešit těžké situace a nepodléhat sklíčenosti. Nedávno jedna jeho žákyně řekla: „Totalita byla zlá, měla jsem v patách bídu a čmuchaly, ale ráda bych se do ní vrátila, kdyby žil Otíček.“ Každý, kdo ho navštívil, dostal svůj vypracovaný horoskop. Největší pozornost v horoskopu vždy věnoval 9. domu, který zejména rozhoduje o otevření se duchovnímu poznání. U každého pečlivě zvažoval, zda jej zasvětí do učení mystické cesty. Říkával, že ne každý se může stát mystikem. Přesto věřil, že s nástupem vlády Vodnáře bude moci tuto cestu nastoupit každý, kdo pro ni bude mít schopnosti a předpoklady. Celý život se těšil na vstup do věku Vodnáře. Věděl, že o výběru rozhoduje sama Kosmická Inteligence v každém z nás, a zároveň každý za sebe. Nezapomenu, s jakou radostí mi těsně po převratu oznamoval, že bude vydána kniha Nové poselství z Prahy, jejíž součástí bude i mystická cesta. Ze skromnosti nedovolil, aby byl uveden jako autor, protože učení mystické cesty obdržel, jak sám řekl, ještě jako žák od svého Mistra. Když však viděl výsledek, velmi litoval, že neprovedl osobní autorizaci. I přes veškeré vady je ale toto dílo velkým přínosem všem hledajícím. Duchovní proud nelze zastavit; valí se jako tok životodárné řeky. Dnes už se může každý veřejně připojit, aby bylo hledání cíle úspěšné. Nezasvěcení si mohou myslet, že zde obraz Ing. Solnaře idealizuji. Já se ale obávám, aby mi ti, kdo jej znali osobně, neměli za zlé, že jsem o něm nenapsala více skvostného. Stovky, ba tisíce lidí stavěl na nohy a pomáhal jim nalézt duchovní cestu, harmonii a štěstí z jiných rozměrů života. Prostor pro tuto krátkou vzpomínku je omezen, ale v srdcích všech, kdo jej znali, i těch za které prosil, zůstává trvale s námi jako zářivý, stále osvětlující a pomáhající klenot.
Všichni, kteří jsme jej znali, vzpomeňme na tuto krásnou, láskyplnou bytost, která poskytla duchovní základy mnoha lidem tak, aby mohli v pocitu sounáležitosti a kráse přinášet pravdu a lásku dalším generacím. 20. září 2002 si připomeňme výročí jeho nedožitých 93. narozenin.
Marta FOUČKOVÁ
Kniha nadiktovaná mistrem Solnařem
Nové poselství z Prahy vychází bez uvedení jmen autorů, neboť jde o knihu inspirovanou. Je v ní obsaženo vědění významné pražské duchovní školy, jež pracovala v letech 1926-1976. Knihu tvoří tři části: Musíš vědět, Filosofie Ducha a Cesta mystická. První část zaznamenává rozhovory žákyně a mistra, druhou část tvoří poselství pravdy o člověku a jeho životě na Zemi - planetě Kříže, o vesmíru a zákonech Boží tvorby. Závěrečná část je výjimečnou učebnicí meditačních a dechových cvičení. Cesta mystická je Cestou královskou, jež vede k probuzení skrze Ducha Svatého